Cementový potěr
Cementový potěr - mazanina
Nosné desky podlah v místnostech pro pobyt osob (obytné budovy, administrativní budovy) lze realizovat z cementových potěrů - mazanin. Materiál nosné vrstvy tvoří směs cementu, kameniva s vhodnou křivkou zrnitosti (obvykle do 8 mm) a vody. Pro zlepšení kvality je možno přidat i vhodné plastifikátory, pomocná pojiva resp. rozptýlenou výztuž. Rozptýlená výztuž omezuje vznik smršťovacích trhlin během tuhnutí a zrání.
Maximální plošná únosnost potěrů (při vyztužení síti Kari) je až 10 kN/m2. Podstatný vliv na únosnost podlahy má i celé podlahové souvrství (nosná podkladní deska, izolace proti vlhkosti, tepelná nebo kročejová izolace).
Obsah vody v potěrové směsi je malý a s ohledem na malé tloušťky nosné vrstvy a proto lze finální nášlapné vrstvy realizovat poměrně brzy po položení potěru. Přidáním vhodných plastifikátorů a chemických přísad lze zrání a vysychání potěru podstatně urychlit. Z cementového potěru, který je modifikován speciální přísadou, lze realizovat i nosné desky vytápěných podlah.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
4. Klimatická omezení a opatření při provádění a zrání
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Stavební připravenost
Podkladní vrstvy pod nosnou deskou podlahy a prvky v nich uložené nesmí zasahovat a lokálně zeslabovat konstrukční tloušťku potěru (možnost vzniku smršťovacích trhlin a trhlin z lokálního přetížení). Podkladní vrstvy musí být dostatečně a rovnoměrně únosné, aby potěr nebyl zatěžován dodatečným ohybem. Inženýrské rozvody (potrubí, chráničky elektrických rozvodů apod.) musí být pevně přichyceny k podkladu a nesmí lokálně příliš zeslabovat vrstvu potěru.
V případě požadavků na vysoký tepelný odpor podlahového souvrství nebo na zvukovou neprůzvučnost se potěr ukládá na izolační vrstvy (desky z podlahové minerální vaty nebo podlahového polystyrenu. K zaplnění mezer mezi rozvody a izolačními deskami a k srovnání izolačních vrstev lze použít např. ekostyren (polystyrenové kuličky).
Izolační vrstvy se od vrstvy potěru oddělují separační fólií, která musí být odolná proti prošlápnutí při ukládání a srovnávání potěru. Pruhy fólie se musí překrývat o cca 10 cm a je vhodné je slepit vodotěsnou lepicí páskou. Pro oddělení nosné podlahové desky od ostatních svislých stavebních konstrukcí (stěn, sloupů, prostupů) hlavně z důvodu neprůzvučnosti se použije okrajový dilatační pás. Dilatační pás se musí upevnit, aby byl při ukládání potěru zajištěn proti posunutí. Dilatační pás by měl přesahovat cca 2 až 5 cm nad horní povrch potěru.
2. Technologie provádění
Betonový potěr se před ukládáním převážně připravuje na stavbě v mobilním míchacím zařízení s pneumatickou dopravou betonové směsi do místa ukládání jednak s předmíchané suché směsi (pytlované nebo ze zásobníku) nebo se cementový potěr míchá z jednotlivých složek přímo na stavbě. Do zásobníku zařízení se nasype množství materiálu potřebné pro stavbu betonové podlahy a lopata uvnitř zásobníku směs důkladně promíchá. Poté je beton vytlačen vzduchem na požadované místo. V místě ukládání se potěrová směs rozprostře, zhutní a pomocí strhávacích latí urovná do potřebné výšky. Strojní hladičkou se provede dohutnění povrchu a konečná povrchová úprava. Denní výkon jedné pracovní čety v závislosti na velikosti ploch jednotlivých místností je až 250 m2 za den.
3. Dilatační spáry
K vytvoření dilatačních spár se použije podlahový dilatační profil, nebo se dilatační spáry prořežou ocelovým hladítkem přímo při vlastním provádění. Nutné je dilatovat vždy jednotlivé místnosti s dodržením dilatačních celků 6 x 6 m. V případě že poměr stran místnosti větší jak 1 : 2, musí být místnost rozdělena tak, aby dilatační celky nepřevýšily tento poměr.
V případě vzniku smršťovacích trhlin v hotovém potěru lze trhlinu sanovat. Sanace se provádí tak, že trhlina se prořízne cca do hloubky 1,5 cm, kolmo na trhlinu se provedou drážky s roztečí cca 30 cm, v délce cca 10 cm a hloubce cca 1 cm k trhlině. Uvolněný prach se odstraní vysavačem. Trhlina a zářezy se vyplní sanační hmotou (např. epoxidovou pryskyřicí) a ještě do tekuté hmoty se vloží vhodný spojovací prvek (ocelový vyztužující zvlněný profil, ocelový drát průměru 3 až 6 mm). Vytlačená sanační hmota se z povrchu desky odstraní. V případě sanace hmotou na bázi epoxidových pryskyřic se povrch přesype křemičitým pískem. Odborně sanované trhliny vracejí potom potěru jeho původní vlastnosti a tyto potěry lze považovat za bezchybné.
4. Klimatická omezení a opatření při provádění a zrání
Teplota podkladu a vnitřních prostor při aplikaci a 3 dny poté následující nesmí být nižší než +5°C. Teplota by měla být během pokládání pokud možno konstantní. V průběhu zrání je nutné zabránit rychlému a lokálně nerovnoměrnému vysychání potěru. Deska musí být chráněna proti lokálnímu slunečnímu osvitu a průvanu (uzavření prostoru – pozor na průvan z nezakrytých větracích a výtahových šachet, schodišť apod.). Teplota vnitřního prostoru nesmí při aplikaci a během zrání překročit 30°C. V zimních měsících je nutné zamezit pronikání mrazu v okolí vrat, dveří a ostatních otvorů během celého technologického procesu a zrání. Teplota podloží při betonáži nesmí klesnout pod 0°C. Podlaha se nesmí vystavovat teplotním šokům (větrání, noční poklesy teploty uvnitř objektu).
V případě nerovnoměrného, nebo rychlého vysychání může dojít ke vzniku smršťovacích trhlin. K vzniku smršťovacích trhlin může dojít i nadměrným zatěžováním např. dopravou a skladováním stavebního materiálu (sádrokarton, dlažba, obklady) a to především v průběhu zrání.
Design: