Samonivelační betonový potěr
Rozvoj oblasti stavební chemie používané při výrobě betonových směsí
v poslední době umožňuje výrobu tzv. samohutnitelných betonů. Tyto betony jsou používány i pro provádění nosných desek podlah v bytové výstavbě. Jedná se o novou technologii provádění podlah, kdy se pro výrobu potěrů využívá přísad -superplastifikátorů . Betonový potěr má vysokou tekutost, dokáže se téměř srovnat sám a umožňuje aplikaci bez nutnosti strojního hutnění. Použití superplastifikátorů a dalších přísad, které omezují smrštění betonu, lze dosáhnout snížení obsahu jemných částic ve směsi a beton je tak daleko méně náchylný na tvorbu trhlin. Z důvodu nižšího smrštění je minimalizována i deformace podlahových desek.
U hotových podlah ze samonivelačních betonových potěrů lze dosáhnout rovinatost ± 2 mm/2m a není, je nutné dále vyrovnávat pod finální nášlapné vrstvy. Vynikající zpracovatelnost umožňuje i denní výkon až 1500 m2. U podlahového vytápění se doporučuje desku vyztužit kari sítí.
Podlahová deska má vysokou pevnost a je velmi kompaktní. Vysychání desky je pomalé a po 28 dnech od položení za normálních klimatických podmínek vnitřní vlhkost klesne cca pod 4%.
V případě požadavku na urychlenou realizaci podlah včetně nášlapné vrstvy je třeba zvolit jiný typ nosné desky podlahy „Cementový potěr“
 |
 |
 |
 |
 |
 |
4. Klimatická omezení a opatření při provádění a zrání
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Stavební připravenost
Podklad nesmí vykazovat bodové vyvýšeniny nebo vystouplé potrubí, neboť by tyto způsobily výkyvy v tloušťce potěru. Potrubí, u něhož hrozí vyplavání k povrchu (chráničky, odpady, topení apod.) musí být pevně přichyceno k podkladu. Lokální zeslabení tloušťky potěru může vést k tvorbě trhlin a nerovnoměrnému vysychání. K vyrovnání podkladu je možno použít např. polystyrenbeton nebo pěnobeton.
V případě potěru na izolační vrstvě se na nosný podklad klade vrstva z minerální vaty nebo podlahového polystyrenu k zabezpečení požadavku na tepelnou, resp. zvukovou izolaci. K vyrovnání nerovností (nad potrubím, chráničky rozvodů) se použije jako zásyp ekostyren (polystyrenové kuličky).
Na takto připravený podklad se uloží separační fólie, která musí být odolná proti prošlápnutí v průběhu aplikace potěru. Jednotlivé pruhy fólie se musí překrývat o cca 10 cm a musí být slepeny vodotěsnou lepicí páskou. Kolem šachet, rohů, hran a sloupů se připraví pomocná ocelová výztuž. K vytvoření okrajových spár, tj. spár mezi potěrem a stěnou, popř. sloupy, se použije okrajový dilatační pás. Dilatační pás se musí upevnit tak, aby byl při ukládání potěru zajištěn proti pohybu a minimálně o 2 cm přesahoval přes plánovanou tloušťku potěru.
2. Technologie provádění
Materiál na stavbu v případě dostupnosti betonárny je dopravován autodomíchávači a do místa zpracování čerpán pomocí mobilního šnekového čerpadla s vlastním agregátem. Pro přípravu směsi lze na staveništi využít i mobilního sila s kontinuální míchačkou a čerpadlem.
Kontrola výšky nalití se provádí pomocí nivelačního přístroje. Resp. jiným vhodným způsobem. Potěr se musí nalévat rovnoměrně v pruzích v požadované tloušťce a to tak, aby bylo zamezeno možnému sedání směsi. Po nalití desky se povrch potěru niveluje vibrováním do kříže ručně pomocí klepacích tyčí. Potěr se tak homogenizuje, odvzdušní a zarovná. Tím je dosaženo potřebné kvality a rovinnosti hotového povrchu.
3. Dilatační spáry
K vytvoření dilatačních spár se použije podlahový dilatační profil, nebo se dilatační spáry prořežou druhý den po betonáři. Nutné je dilatovat vždy jednotlivé místnosti s dodržením dilatačních celků 6 x 6 m. V případě že poměr stan místnosti větší jak 1 : 2, musí být místnost rozdělena tak, aby dilatační celky nepřevýšily tento poměr.
V případě vzniku smršťovacích trhlin v hotovém potěru lze trhlinu sanovat následujícím způsobem: Trhlina se prořízne cca do hloubky 1,5 cm, kolmo na trhlinu se provedou drážky s roztečí cca 30 cm, v délce cca 10 cm a hloubce cca 1 cm k trhlině. Uvolněný prach se odstraní vysavačem. Trhlina a zářezy se vyplní sanační hmotou (např. epoxidovou pryskyřicí) a ještě do tekuté hmoty se vloží vhodný spojovací prvek (ocelový vyztužující zvlněný profil, ocelový drát průměru 3 až 6 mm). Vytlačená sanační hmota se z povrchu desky odstraní. V případě sanace hmotou na bázi epoxidových pryskyřic se povrch přesype křemičitým pískem. Odborně sanované trhliny vracejí potom potěru jeho původní vlastnosti a tyto potěry lze považovat za bezchybné.
4. Klimatická omezení a opatření při provádění a zrání
Teplota podkladu a vnitřních prostor při aplikaci a 3 dny poté následující nesmí být nižší než +5°C. Teplota by měla být během pokládání pokud možno konstantní. V průběhu zrání je nutné zabránit rychlému a lokálně nerovnoměrnému vysychání potěru. Deska musí být chráněna proti lokálnímu slunečnímu osvitu a průvanu (uzavření prostoru – pozor na průvan z nezakrytých větracích a výtahových šachet, schodišť apod.). Teplota vnitřního prostoru nesmí při aplikaci a během zrání překročit 30°C. V zimních měsících je nutné zamezit pronikání mrazu v okolí vrat, dveří a ostatních otvorů během celého technologického procesu a zrání. Teplota podloží při betonáži nesmí klesnout pod 0°C. Podlaha se nesmí vystavovat teplotním šokům (větrání, noční poklesy teploty uvnitř objektu).
V případě nerovnoměrného, nebo rychlého vysychání může dojít ke vzniku smršťovacích trhlin. K vzniku smršťovacích trhlin může dojít i nadměrným zatěžováním např. dopravou a skladováním stavebního materiálu (sádrokarton, dlažba, obklady) především v průběhu zrání.
Design: