Betonové podlahy
Betonové průmyslové podlahy a betonové nosné desky podlah jsou důležitou částí každé stavby.
Především průmyslové podlahy, které jsou používané ve výrobních a skladovacích halách, musí splňovat náročné podmínky provozu. Musí byt navrženy tak, aby odolávaly statickému i dynamickému zatížení a jejich povrch musí dlouhodobě vykazovat minimální opotřebení.
Dimenzování nosné desky
tj. určení tloušťky desky, třídy betonu, způsobu jejího vyztužení, rozvržení smršťovacích a dilatačních spár a dovyztužení v místech koncentrace namáhání (sloupy, šachty, rohy, vjezdy) v závislosti na volbě druhu nosné desky (řezané nebo bezespáré), se provádí na základě statického výpočtu vycházejícího z provozního zatížení a z vlastností podkladních vrstev . Tím dosáhneme i nákladové optimalizace celého podlahového souvrství.
Povrch průmyslových betonových podlah lze upravit tak, že tvoří finální nášlapnou vrstvu. V případě specifických požadavků na povrchové vlastnosti průmyslových podlah se povrch betonové nosné desky opatřuje nášlapnou vrstvou, která tyto specifické požadavky splňuje.
Nášlapné vrstvy rozdělujeme:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Vyztužení betonových nosných desek průmyslových podlah
2. Vzory povrchů (nášlapných vrstev)
3. Technologie provádění
- stavební připravenost
- betonáž a strojní hlazení
- strojní řezání smršťovacích a dilatačních spár a tmelení
4. Klimatické omezení v době provádění zrání (menu hober)
5. Zatěžování podlahy v době zrání
6. Opravy
1. Vyztužení betonových nosných desek průmyslových podlah
V posledních desetiletích se v převážné míře průmyslové betonové podlahy projektují jako jednodeskové (nosná deska opatřená finální nášlapnou vrstvou). S ohledem na efektivnost realizace a dobré fyzikální vlastnosti (odolnost proti dynamickému zatěžování) se v převážné míře výztuž desky navrhuje jako rozptýlená (ocelová vlákna, umělohmotná vlákna, skelná vlákna). Pro požadované zatěžovací schéma podlahy s ohledem na značnou variabilitu dávkování vláken (od cca 20 kg do 40 kg na 1m3 betonu u ocelových vláken, od cca 0,9 kg do 2,7kg na 1m3 betonu u umělohmotných) lze podlahovou desku dimenzovat v rozmezí tloušťek od 60 mm do 250 mm s únosností od cca 15kN/m2 do cca 100kN/m2 (rovnoměrné zatížení).
Průmyslovou betonovou podlahu nebo nosnou desku lze vyztužit i klasickou ocelovou výztuží (vázaná výztuž, sítě Kari). Při realizaci je však nutné pečlivě volit prvky skladby výztuže s ohledem na minimální horní krytí (cca 20 mm).
2. Druhy povrchů (nášlapných vrstev)
3. Technologie provádění
Stavební připravenost
Převzetí staveniště
Součástí převzetí staveniště k realizaci průmyslové betonové podlahy nebo nosné desky je obhlídka staveniště, kontrola rovinatosti a kvality podkladních vrstev vzhledem k úrovni líce podlahy a kontrola průměrné tlloušťky podlahové desky. Lokální rovinatost podloží s ohledem na požadovanou únosnost podlahy by měla být v toleranci ±10 mm/m2 lati a maximální geodetická odchylka ±15 mm. Součástí převzetí staveniště je i převzetí dokladů o únosnosti podkladních vrstev. O převzetí staveniště je sepsán protokol o převzetí staveniště, resp. proveden zápis do stavebního deníku.
Příprava stavby
V případě, že součástí dodávky je i dodávka celého podlahového souvrství (např. izolace proti vlhkosti a radonu, tepelná izolace) jsou před vlastní betonáží desky realizovány tyto vrstvy.
V opačném případě je podloží opatřeno separační PE folií, která brání průsaku záměsové vody do podkladní vrstvy. Podle rozvržení jednotlivých pracovních záběrů betonáže jsou instalovány pracovní nebo dilatační spáry. Hrany podlahy ve vratech a dveřích jsou opatřeny lemovacími úhelníky s kotvami, kolem šachet, rohů, hran a sloupů se připraví pomocná ocelová výztuž. Svislé plochy stavebních dílů, které ohraničují podlahu (stěny, sloupy) se opatří okrajovým dilatačním pásem tl. 5 a ž 10 mm. Výška dilatačního pásu musí o cca 50 přesahovat přes plánovanou tloušťku desky z důvodu ochrany proti poškození při strojním hlazení.
Pracovní úsek činí až 3000 m2 za jednu směnu. Betonová směs se dopravuje do místa ukládání čerpadlem nebo je na plochu ukládána přímo z autodomíchávačů. Do požadované úrovně je srovnána pomocí strojů technologie Laser Screed, a to stroji PowerRake a CopperHead. V případě provádění menších ploch je betonová směs srovnávána pomocí rotačního laseru, vibrována plovoucí vibrační latí a zahlazena plovoucí latí.
Po dosažení pochůznosti se povrch zpracovává technologií strojního hlazení. V případě, že povrch desky plní funkci i nášlapné vrstvy, aplikuje se v průběhu hlazení integrovaná obrusná vrstva (vsyp). Bezprostředně po hlazení těchto podlah se povrch uzavírá vhodnou penetrací, která zajišťuje dokonalou hydrataci povrchu a zlepšuje i povrchové vlastnosti podlahy (zvýšení odolnosti proti úkapu ropných látek). Pokud podlahová deska slouží jako podkladová vrstva pro aplikaci dalších nášlapných vrstev, hlavně syntetických, povrch desky se po nařezání dilatací překryje PE folií. V období s nízkou relativní vlhkostí je vhodné zakrýt povrch desky geotextilií s průběžným vlhčením (cca 7 dnů).
Strojní řezání smršťovacích a dilatačních spár, tmelení
V případě podlahových desek a podlah se smršťovacími spárami (rozměry polí jsou určena projektem, statickým výpočtem nebo návrhem zhotovitele) se řezání smršťovacích spár provádí v závislosti na klimatických a teplotních podmínkách a druhu betonu, technologii řezání Soff - Cut nebo mokrým řezáním. Hloubka řezu musí být minimálně 20 mm u řezání technologií Soff-Cut, nebo jedna třetina a až dvě pětiny celkové tloušťky podlahy u mokrého řezání. Dilatační spáry musí být vždy vzájemně propojeny. Při návrhu rastru řezání, je nutné zabránit řezům do tvaru T. Bezprostředně po rozřezání, se řezané spáry průmyslových podlah utěsní těsnícím PE profilem. Po doznění smršťovacích procesů (hydratace a vysychání) se řezané spáry průmyslových podlah vyplní těsnícím provazcem a zatmelí se trvale pružným tmelem.
4. Klimatické podmínky v době provádění a zrání
Provádění průmyslových betonových podlah a nosných desek je dlouhodobý nepřetržitý proces, který v závislosti na klimatických podmínkách (teplota, relativní vlhkost vzduchu, proudění vzduchu) může trvat 3 až 4 pracovní dny. Ukládání betonu včetně úpravy povrchu hlazením se nesmí provádět za teplot nižších než 5°C. Teplota podloží při betonáži nesmí klesnout pod 0°C. Během betonáže a hlazení musí být zabráněno vysychání povrchu čerstvého betonu zvláště za vysoké teploty prostředí a s nízkými stupni relativní vlhkosti (letní měsíce). Pracovní prostor při betonáži musí být především v letních měsících zabezpečen proti vzniku průvanu tak, aby nedocházelo k nadměrnému vysychání povrchu podlahy (uzavření objektu, utěsnění oken, vrat a dveří). Při jasném počasí je nutno zamezit lokálnímu oslunění povrchu podlahy, tzn. lokálnímu ohřevu spojenému s nadměrným lokálním vysycháním povrchu.
Při betonáži a zpracování povrchu v zimních měsících musí být prostor haly prostorově temperován tak, aby teplota v hale neklesla pod 5°C. Zvláště je nutné zabezpečit pronikání mrazu v okolí vrat, dveří a ostatních otvorů během celého technologického procesu (předsadit izolovanou zábranu nejméně o 0,5 m). Při temperování bodovými zdroji tepla musí být zamezeno lokálnímu ohřevu povrchu podlahy. Při dohlazování, které je spojeno s dočasným oschnutím povrchu podlahy, je nutné snížit relativní vlhkost v prostoru řízeným větráním.
Řezání dilatačních spár musí probíhat za teploty od 5°C do 30°C, nejpozději do 48 hodin po betonáži (dle místních podmínek, druhu základní betonové směsi a použitého cementu apod.)
Tmelení řezaných smršťovacích spár je vhodné provádět po odeznění intenzivních smršťovacích procesů (u betonových podlah min. 28 dní po betonáži) za teploty nad 15°C. V případě, že objednatel požaduje v prostoru zatmelení řezaných spár bezprostředně po dokončení podlahy, vystavuje se nebezpečí, že během dozrávání podlahových desek může dojít k oddělení tmelu od stěny spáry.
5. Zatěžování podlahy v době zrání
Zatěžování podlahy během zrání je závislé na druhu základní betonové směsi, na použitém cementu a na teplotních a klimatických podmínkách. Za normálních podmínek (20°C) lze obvykle podlahu zatěžovat
po 10 dnech 50% projektové zátěže
po 21 dnech 80 % projektované zátěže
po 28 dnech plné zatížení
6. Opravy betonových podlah
V případě, že dojde k náhodnému lokálnímu poškození podlahy např. pádem těžkého předmětu, nedostatečnou ochranou povrchu při montáži technologických zařízení nebo jiným způsobem, tak v takovém případě se oprava řeší následovně:
- vyříznutí poškozeného místa v pravidelném tvaru,
- odbourání poškozené části podlahy a odstranění nečistot,
- penetrace podkladu,
- aplikace opravné hmoty (polymercementové stěrky nebo syntetickou malty na bázi pryskyřic a křemičitého plniva),
- provedení přebroušení napojení a provedení těsnícího nátěru.
Design: