Podlaha se vsypy - potěry
Podlahy s nášlapnou otěruvzdornou potěrovou vrstvou
jsou vhodnou variantou podlah ve výrobních a skladovacích prostorech, dílnách, velkoobchodech, hromadných parkovišť a parkovišť obytných budov, logistických a obchodních centrech a všude tam, kde je požadován zatížitelný podlahový systém s trvanlivým, hladkým a houževnatým povrchem s přirozenou nekluzností a zvýšenou odolnost proti vsakování olejů a tuků. Vyznačují se vysokou životností a splňují i vyšší estetické nároky.
Jedná se o moderní způsob zvýšení mechanických a estetických vlastností povrchu betonových podlah, kdy se na povrch zavadlé, předem srovnané a zhutněné betonové desky rozprostře rozmíchaná směs s vodou v předepsané tloušťce. Tato metoda se nazývá "živý do živého" („wet to wet“). Následně se povrch hladí pomocí rotačních hladiček dle postupného tvrdnutí. Výsledkem je monolitická podlahová konstrukce, která má nadstandardní odolnost v obrusu, výbornou odolnost proti rázům, vysokou pevnost v tlaku, stejnobarevnost a bezprašný povrch. Finální tloušťka otěruvzdorné vrstvy je až 8 mm
Video
Barevnost
Nejčastěji používaná barva potěrového materiálu je barva přírodně šedá. Na základě specifikace zákazníka je možné provést probarvení směsi do požadovaného odstínu. Konečná barevnost podlahy má vynikající estetické vlastnosti, odstíny šedé jsou zde oproti podlaze se vsypy minimální.
Vsypy
Vsypy jsou předmíchané suché práškové směsi obsahující tříděná tvrdá plniva, speciální cementy a kompatibilní chemické přísady, které upravují mechanické vlastnosti vsypu a jeho zpracovatelnost. Jako plniva se používají především tříděné křemičité písky, mleté a tříděné vhodné anorganické materiály a celá řada materiálů s vysokou tvrdostí (korund, FeSi apod.). Jakost vsypu, která je určena především jeho obrusuvzdorností, se volí podle intenzity provozu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
1. Druhy potěrů podle zátěže a jejich vlastnosti
6. Opravy náhodného poškození podlahy se vsypy
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. DRUHY VSYPŮ PODLE ZÁTĚŽE A JEJICH VLASTNOSTI
LEHKÁ ZÁTĚŽ – směs s křemíkem
Pevnost v tlaku po 28 dnech min. 70 MPa
Pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech min. 10 MPa
Odolnost proti obrusu metodou Böhme
(dle ČSN EN 13892-3) max. 6,0 cm3
STŘEDNĚ TEŽKÁ ZÁTĚŽ – směs s korundem
Pevnost v tlaku po 28 dnech min. 75 MPa
Pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech min. 10 MPa
Odolnost proti obrusu metodou Böhme
(dle ČSN EN 13892-3) max. 4,5 cm3
TEŽKÁ ZÁTĚŽ – směs s korund/karbidem
Pevnost v tlaku po 28 dnech min. 80 MPa
Pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech min. 10 MPa
Odolnost proti obrusu metodou Böhme
(dle ČSN EN 13892-3) max. 2,5 cm3
EXTRÉMNÍ ZÁTĚŽ – směs s karbidem
Pevnost v tlaku po 28 dnech min. 85 MPa
Pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech min. 10 MPa
Odolnost proti obrusu metodou Böhme
(dle ČSN EN 13892-3) max. 1,5 cm3
2. TECHNOLOGIE VÝROBY
Betonové vsypové podlahy lze realizovat pouze za vchodných klimatických podmínek. Teplota prostředí a podkladu by se měla pohybovat v rozmezí +5 až +20 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 50 – 90 %. V pracovním prostoru musí být zabráněno vzniku průvanu, přímému lokálnímu slunečnímu osvětlení povrchu podlahy a zatékání vody na podlahu. Nosná betonová deska musí být zhotovena z kvalitní betonové směsi (min. třídy C20/25), uložené a zhutněné do požadované nivelety (viz technologie provádění betonové podlahy)
Postup:
1. Vsyp se začíná obvykle aplikovat po lehkém zatuhnutí betonu, kdy povrch betonové desky je již pochozí. Doba počátku aplikace vsypu závisí především na zkušenostech odborných pracovníků – hladičů, a závisí především na vlastnostech betonu (jakostní třída betonu, teplota betonu při ukládání, vodní součinitel, druh plastifikátoru atd.), a množství aplikovaného vsypu.
2. Obvykle hlazení začíná v rozmezí 2 až 10 hodin po uložení betonu. Před zahájením hlazení a aplikace vsypu se odstraní případná přebytečná výpotková voda z povrchu betonu. Následuje přehlazení povrchu jedno či dvoukotoučovou rotační hladičkou s disky.
3. Po přehlazení se aplikuje 1/2 až 2/3 celkového množství vsypu. Vsyp musí být aplikován rovnoměrně na povrch desky, K aplikaci vsypu se používají posypové vozíky.
4.Po provlhnutí vsypu se pokračuje v hlazení rotačními hladičkami.
5. Následně se aplikuje zbývající množství vsypu. Postup zapracování je stejný.
6. Další hlazení a srovnávání povrchu probíhá hladičkami osazenými lopatkami typu COMBI. Po dostatečném zatuhnutí vrstvy vsypu následuje hlazení osazenými lopatkami typu FINAL až do konečného vyhlazení a vytvrdnutí podlahy.
Nemá-li betonová deska dostatečnou pevnost při zahájení aplikace vsypu a její povrch je příliš měkký, může dojít při hlazení k porušení rovnosti podlahy a k znehodnocení otěruvzdorných vlastností podlahy (účinek vsypu je znehodnocen přílišným promícháním s povrchovou vrstvou betonové desky).
Při opožděném začátku hlazení a opožděné aplikaci vsypu (nebo za nevhodných klimatických podmínek = vysoké teploty a nízké relativní vlhkosti) nedojde k potřebnému ukotvení vsypové vrstvy do povrchu podlahové desky.
Zkrátí se čas na hlazení, není možné aplikovat potřebné množství vsypu a je reálná hrozba delaminace vsypové vrstvy od nosné betonové desky. Vrstvě vsypu nelze dodávat ztracenou plasticitu dodatečným přidáním vody. Má-li vsyp vytvořit s nosnou deskou monolitický systém, pak je třeba respektovat přirozený časový průběh procesu tuhnutí a tvrdnutí obou jeho součástí.
Přidávání vody znamená vážné nebezpečí pro výsledné vlastnosti nášlapné vrstvy. Podobné nebezpečí hrozí i v případě aplikace vsypu do neodstraněné výpotkové vody. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nízké teploty ovzduší se neúměrně prodlužuje doba hlazení a nelze dosáhnout optimální kvality povrchové vrstvy.
UPOZORNĚNÍ:
Jako obecný důsledek rozdílného vyzrávání povrchu a vlastní betonové desky se na podlaze mohou objevit jemné mikrotrhlinky. Jedná se o přirozený jev, typický pro betonové strojně hlazené povrchy, který nemá na užitné vlastnosti podlahy negativní vliv (viz ČSN EN 744505 Podlahy společná ustanovení).
3. OŠETŘOVÁNÍ
Bezprostředně po dohlazení se musí povrch podlahy ochránit proti rychlému vysychání vhodnými penetračními prostředky z důvodu zajištění rovnoměrného zrání a vytvrzení betonu.
Dokončenou plochu je třeba opatřit do 24 hod dilatačními řezy, které se utěsní těsnícím PE profilem. Dále může být provedena druhá penetrace, nebo se podlaha zakryje PE folií.
4. STROJNÍ VYBAVENÍ
Základním technologickým vybavením pro hlazení nášlapné vrstvy jsou jednokotoučové strojní hladičky průměru 90 nebo 120 cm, opatřené rotačním diskem, širokými COMBI lopatkami nebo úzkými FINAL lopatkami. Stejné možnosti mají i dvoukotoučové strojní hladičky, které jsou nepostradatelné pro dosáhnutí vyšších denních výkonů. Pro hlazení v blízkosti stěn, sloupů, bednění či krajů se používají jednokotoučové hladičky průměru 60 cm. Pro aplikaci vsypu se používájí posypové vozíky, které zaručují rovnoměrnou aplikaci vsypu.
5. INSTRUKCE PRO ÚDRŽBU
Čištěním a držbou pancéřové betonové podlahy můžeme ovlivnit její estetickou úroveň, uživatelské vlastnosti a celkovou životnost. Pro správnou volbu způsobu údržby podlahy je důležité, že strojní čištění s použitím běžných chemických prostředků je ve svém důsledku kombinací specifických druhů mechanické a chemické zátěže, vůči níž nejsou cementové povrchy odolné bez omezení. Stupeň zrání (stáří) podlahy až do cca 28 dní hraje rovněž důležitou roli, neboť u čerstvě položených podlah je citlivost na uvedené druhy zátěže větší.
Před uvedením do provozu je důležitá ochrana podlahy před staveništním provozem, který je pro podlahu často větší
zátěží, než následný vlastní průmyslový provoz. Je nutné dodržovat pravidla pro čištění podlah různého stáří (stupně zrání).
Po 5 ti dnech je možné jen šetrné mechanické čištění a mytí zcela bez použití chemických prostředků. 10 – 28 den je možné provést strojní mytí s použitím měkkých kartáčů nebo neabrazivních PAD kotoučů a chemických čisticích prostředků neutrální nebo mírně zásadité povahy.
Po 28 dnech se podlaha již může čistit strojním mytím s odsáváním s použitím kartáčů nebo PAD kotoučů střední tvrdosti a chemických čisticích prostředků neutrální nebo zásadité povahy.
Specifickým způsobem zlepšení vzhledu podlahy před uvedením do provozu je nanesení krystalizačního nátěru na křemičité nebo lithné bázi a následné přeleštění měkkým PAD kotoučem. Podlaha navíc časem získává trvalý lesk, povrch je uzavřený, jeho nasákavost je omezena.
Běžné čištění za provozu.
Betonová podlaha se vsypy s povrchem ošetřeným těsnicím nátěrem je neprašná (sama neuvolňuje prach), ale prach u ovzduší se na ní uchycuje. Povrch se běžně čistí pomocí mycích strojů s odsáváním, s diskovým nebo válcovým kartáčem střední tvrdosti se silikonovým nebo polypropylénovým vlasem. Je třeba vyvarovat se použití strojů s ostrými, např. drátěnými kartáči, jejichž používání může zanechávat kruhové stopy na povrchu.
Čisticí prostředky nesmí obsahovat organická rozpouštědla nebo louhy ve vysoké koncentraci. Je nepřípustné čistit podlahy pomocí silných organických rozpouštědel (např. aceton, toluen, xylen, trichlorethylen apod.). Obecně nevhodné pro čištění jsou kyselé chemikálie jako kyselina solná, fosforečná či octová voda a to i ve zředěném stavu. Z pohledu uvedených pravidel je třeba posuzovat každý konkrétní čisticí prostředek individuálně. Po mokrém (chemickém) čištění (odmaštění) je třeba podlahu vždy pečlivě omýt čistou vodou a během čištění je třeba z bezpečnostních důvodů dočasně ohradit příslušnou část podlahy dokud nevyschne.
Stopy po pneumatikách zpravidla nejdou se stoprocentní spolehlivostí odstranit. Stav podlahy lze podstatně zlepšit čištěním zásaditými mycími prostředky a abrazivními tvrdými PAD kotouči, lokálně je možné čistit podlahu některými rozpouštědly. Podlahu je nutné bezprostředně po vyčištění omýt čistou vodou a neutralizovat. Dochází-li k zadření mikročástic tmavé gumy do povrchu podlahy, například při otáčení na místě nebo při smyku, tyto stopy zůstávají vždy do určité míry na povrchu viditelné.
Úkapy olejů a mazadel, úkapy chemikálií se z bezpečnostních i hygienických důvodů musí okamžitě vytřít. Totéž se týká úkapů agresivních chemikálií (např. kyselina do baterií). Následně je třeba omýt povrch odmašťovacím roztokem a čistou vodou. V případě, že tento druh znečištění zůstává na povrchu delší dobu, dochází k částečné penetraci látky do povrchu podlahy. Výsledkem jsou pak skvrny, jejichž odstranění beze zbytku je velmi problematické.
6. Opravy náhodného poškození podlahy se vsypy
Betonové podlahy se vsypy jsou velmi odolné proti poškození. V případě že dojde k náhodnému lokálnímu poškození podlahy např. pádem těžkého předmětu, nedostatečnou ochranou povrchu při montáži technologických zařízení nebo jiným, tak v takovém případě se oprava řeší následovně:
1. Vyříznutí poškozeného místa v pravidelném tvaru
2. odbourání poškozené části podlahy a odstranění nečistot
3. penetrace podkladu
4. aplikace opravné hmoty
V místě menšího zatížení je možno jako opravnou hmotu použít vsyp, který se rozmíchá se disperzí penetrace PRIMER a vody v poměru 1:1. Po nanesení se vrstva ručně zahladí.
V místě větších zatížení je vhodné použít jako opravnou hmotu buď polymercementovou průmyslovou stěrku nebo syntetickou maltu na bázi pryskyřic a křemičitého plniva příslušné zrnitosti, která koresponduje s tloušťkou vysprávky.
Opravené místo je však téměř vždy viditelné, neboť přechod napojení není možno provést zcela do vytracena.
Design: