Lité podlahy cementové

Lité podlahy se používají pro vytvoření nášlapné (obrusné) povrchové vrstvy na nosných betonových deskách.

Velké uplatnění tohoto systému je při rekonstrukcích povrchů betonových podlah ve výrobních a skladovacích prostorech, dílnách, velkoobchodech, hromadných parkovišť a parkovišť obytných budov, logistických a obchodních centrech a všude tam, kde je třeba v krátkém čase provést rekonstrukci nášlapné vrstvy.
Po aplikaci tohoto systému se povrch podlahy stane neprašným, hladkým, trvanlivým a houževnatým povrchem s přirozenou nekluzností a zvýšenou odolnost proti vsakování olejů a tuků, vyznačují se vysokou životností a zvýšenou odolností proti rázovému zatížení. Barevné modifikace splňující i vysoké estetické nároky.
Pro realizaci nášlapné vrstvy se používá syntetických suchých směsí, které obsahují tříděná plniva, speciální cementy a chemické přísady. Chemické přísady upravují fyzikální vlastnosti směsi po vytvrdnutí a zpracovatelnost směsi při ukládání.
Před ukládáním se suchá směs smísí se stanoveným množstvím vody. Jednoduchý a rychlý způsob aplikace, který spočívá v nalití tekuté směsi na připravený podklad, a strmý nárůst pevnosti umožňuje kompletní provedení vrstvy v krátkém čase. Povrchová vrstva je houževnatá, má výbornou odolnost v obrusu, vysokou pevnost v tlaku a bezprašný dobře udržovatelný povrch. Tloušťka vrstvy je volitelná. Pohybuje se podle druhu zatížení od 5 do 10 mm. Modifikaci tohoto systému lze použít i v obytných místnostech a kancelářích, ale je nutné povrch podlahy uzavřít vhodným transparentním nátěrem (např. na polyuretanové bázi).

 

 

Barevnost

 

Nejčastěji používaná barva litých cementových podlah je barva přírodní šedá. Na základě specifikace zákazníka je možné provést probarvení směsi do požadovaného odstínu. Konečná barevnost podlahy má vynikající estetické vlastnosti, odstíny šedé jsou zde zanedbatelné. Pokud má mít podlaha nadstrandartní estetické vlastnosti, nebo má být podlaha absolutně odolná vůči ropným úkapům, či jiným chemickým látkám, je třeba zvolit jiný podlahový systém „ Podlahy lité – syntetické“

 

 

 

 

 

 

 

1. Příprava podkladu

2. Technologie provádění

3. Instrukce pro údržbu

4. Klimatická omezení a opatření při provádění a zrání

5. Opravy náhodného poškození lité cementové podlahy

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

1. Příprava podkladu

Před aplikací musí být povrch podkladu suchý a čistý, zbavený mechanických nečistot, prachu, zbytků starých nátěrů, lepidel,
cementového mléka apod.  Čištění se zpravidla provádí mechanicky – frézováním, broušením nebo tryskáním s následným vysátím. Na podklady znečištěné ropnými produkty, oleji, kyselinami a některými organickými a anorganickými látkami je nutné vytvořit uzavírací přechodový můstek. Výtluky se zpravidla sanují prostým zalitím cementovou vyrovnávací hmotou vhodné pevnosti. Drobné praskliny se před zalitím rozšíří konickým proříznutím, aby došlo k důkladnějšímu propojení obou oddělených částí.  Při rozsáhlejších poruchách betonových podkladů je vhodné celoplošné přelití vyrovnávací vrstvou nebo využití speciálních sanačních postupů, jako jsou epoxidové injektáže, sponkování apod.
Pro zabránění rychlému úbytku vody z nalévané směsi se musí povrch savých podkladů uzavřít nátěrem – penetrací. V případě vysoce savých podkladů (hrubý porézní beton) je nutné penetraci po vyschnutí předchozí i několikrát opakovat.
Tvoří-li podklad velmi hladké nenasákavé povrchy (keramické či kamenné dlažby.) je nutné vytvořit adhezní spojovací můstek z materiálů na bázi epoxidových pryskyřic. Na očištěný povrch zbavený látek, které by mohly působit jako separační činidlo, se nanese vrstva vhodné epoxidové pryskyřice, která se zasype suchým křemičitým pískem s vhodnou zrnitostí. Po vytvrdnutí se přebytečný písek odstraní z povrchu odmetením. Neukotvený písek se odstraní lehkým přebroušením s následným vysátím.

 

 

2. Technologie provádění

Šířku pracovního záběru volíme v závislosti na tloušťce stěrkové vrstvy a na způsobu aplikace.
Šířka je limitována dobou zpracovatelnosti směsi, která je cca 30 minut při 20°C. Při nižší teplotě se může mírně prodloužit.
Při napojování nově pokládaného pruhu nesmí být překročena doba zpracovatelnosti pruhu předchozího, aby nedocházelo k poruchám rovnosti v místě napojení.
Před vlastním naléváním směsi musí být provedena zkouška rozlivem.
Vymezení šířky pracovních záběrů a k oddělení pracovní plochy se provádí samolepicími molitanovými bariérami. Tyto bariéry lze použít také k oddělení konstrukčních prvků v podkladu (prostupy, montážní jámy apod.) Připravená směs se postupně rovnoměrně nalévá na povrch a rovnoměrně se rozprostírá pomocí hladítka se zuby podle požadované tloušťky vrstvy. Následné srovnání a odvzdušnění se provádí pomocí jehlového válečku ve dvou navzájem kolmých směrech. Nejdříve ve směru kolmém na směr pokládky, poté v původním směru pokládky přes celou šíři pracovního záběru. Po zatuhnutí stěrky (do 3 hod) lze odstranit bariéry a pokračovat v pokládce dalšího pracovního záběru.
Podlahy je třeba ošetřit těsnícím nátěrem zpravidla do 24 hodin po dokončení stěrky. Způsob aplikace těchto přípravků je uveden v materiálových listech jednotlivých výrobců. Ošetření povrchu pomocí těsnicích nátěrů se provádí vždy před řezáním spár. Podlahy je nutno po dokončení chránit před přímým slunečním zářením a zdroji tepla nejméně pod dobu 48 hodin.
Cementové lité stěrky se vyznačují objemovou stálostí. Není proto nutné provádění běžných smršťovacích spár jako u betonu. Spáry v podkladu se však musí promítnout i v povrchové vrstvě. Pracovní spáry mezi záběry není nutné prořezávat, pokud rovněž nekorespondují se spárami v podkladu. Pro tmelení spar se používají běžné PU tmely.

 

 

3. Instrukce pro údržbu

Protože se jedná u nášlapné vrstvy na cementové bázi, je nutné volit technologii a prostředky tak, aby jejich dlouhodobé používání nepoškozovalo povrch nášlapné vrstvy.
Mokré strojní čištění s použitím běžných chemických prostředků je určitým druhem mechanické a chemické zátěže, vůči níž nejsou cementové povrchy odolné bez omezení. Stupeň zrání (stáří) podlahy hraje důležitou roli, neboť u čerstvě položených podlah je citlivost větší.
Cementový povrch se běžně čistí pomocí mycích strojů s odsáváním, s diskovým nebo válcovým kartáčem střední tvrdosti se silikonovým nebo polypropylénovým vlasem. Je třeba vyvarovat se použití strojů s ostrými kartáči, jejichž používání může zanechávat stopy na povrchu.
Čisticí prostředky nesmí obsahovat organická rozpouštědla nebo louhy ve vysoké koncentraci. Je nepřípustné čistit podlahy pomocí silných organických rozpouštědel (např. aceton, toluen, xylen, trichlorethylen apod.). Obecně nevhodné pro čištění jsou kyselé chemikálie a to i ve zředěném stavu.
Stopy po pneumatikách se odstraní citlivým sedřením stop gumy z povrchu a následně omytím odmašťovacím roztokem.
Úkapy olejů a chemikálií je nutné okamžitě vytřít. Totéž se týká úkapů agresivních chemikálií (např. kyselina do pohonných baterií). Následně je třeba omýt povrch odmašťovacím roztokem a čistou vodou.
Po mokrém (chemickém) čištění je třeba podlahu vždy pečlivě omýt čistou vodou a během čištění je třeba z bezpečnostních důvodů dočasně ohradit příslušnou část podlahy, dokud nevyschne. Tento typ podlah se nepastuje a neleští.

 

 

4. Klimatická omezení a opatření při provádění a tuhnutí

Teplota podkladu a vnitřních prostor při aplikaci a 3 dny poté nesmí být nižší než +5°C. Teplota by měla být během pokládání pokud možno konstantní. V průběhu zrání je nutné zabránit rychlému a lokálně nerovnoměrnému vysychání povrchu. Proto je nutné chránit povrch proti lokálnímu slunečnímu osvitu a průvanu (uzavření prostotu – pozor na průvan z nezakrytých větracích a výtahových šachet, schodišť apod.). Teplota vnitřního prostoru nesmí při aplikaci a během zrání překročit 25°C. V zimních měsících je nutné zamezit pronikání mrazu v okolí vrat, dveří a ostatních otvorů během celého technologického procesu a zrání. Teplota podloží při betonáži nesmí klesnout pod 0°C. Dále se podlaha nesmí vystavovat teplotním šokům (větrání, noční poklesy teploty uvnitř objektu).
V případě nerovnoměrného, nebo rychlého vysychání může dojít ke vzniku smršťovacích trhlin. K jejich vzniku může dojít i nadměrným zatěžováním, např. dopravou a skladováním stavebního materiálu (sádrokarton, dlažba, obklady) především v průběhu zrání.

 

 

5. Opravy náhodného poškození lité cementové podlahy

Lité cementové podlahy jsou velmi odolné proti poškození. V případě, že dojde k náhodnému lokálnímu poškození podlahy např. pádem těžkého předmětu, nedostatečnou ochranou povrchu při montáži technologických zařízení nebo jiným způsobem, tak v takovém případě se oprava řeší následovně:

1. vyříznutí poškozeného místa v pravidelném tvaru

2. odbourání poškozené části podlahy a odstranění nečistot

3. penetrace podkladu

4. aplikace opravné hmoty ( totožné s použitou v ploše)

5. provedení přebroušení napojení  a provedení těsnícího nátěru

 

Opravené místo je však téměř vždy viditelné, neboť přechod napojení není možno provést zcela do vytracena

 

 

 

nahoru